Na počátku vzniku většiny poutních míst stojí určitý Boží zásah, milost obrácení, zázračné uzdravení, přímluva Panny Marie, apod. Není tomu jinak i u vranovského poutního místa. Přestože zpráva o událostech kolem jeho vzniku roku 1240 je z pera paulánského řeholníka Františka Talberta psaná až v roce 1652, patří k nejstarším záznamům a legendě:
„Nejsvětější Panna se zjevila jakémusi šlechtici Vilémovi, který byl nejvyšším maršálkem království moravského. Již dlouho trpěl slepotou a péčí lékařů nemohl být uzdraven. Řekla mu: „Chceš být zdráv?“ Na to on: „Kdo jsi, že se mnou mluvíš?“ Na to ona: „Já jsem ta, která nepoznala hříchu, a proto dohlíží na duše křesťanů.“ A on: „Ó matko milostiplná, uč mě láskou k tobě kráse lásky a respektu před tvým Synem. Uč mne myslí, která je pro mne zrakem darovaným tvým Synem, poznávat, co je správné a svaté a s doufáním v pomoc uchovávat si v něm naději.“ A ona: „Pokusíš se vystavět na Vranově kostel ke cti a slávě Krista, mého Syna.“ On to hned s důvěrou slíbil a pospíchal splnit. Sehnal dřevo potřebné na stavbu a uložil ho na vrcholku zmíněné vesničky naproti, než měl stát kostel. Následující noci však bylo dřevo zázrakem přemístněno na místo mezi ty duby. Ihned poté, co byl postaven základ dřevěného kostela se tomuto muži plně navrátil zrak. Toto se stalo v neděli, v den Vtělení, Léta Páně 1240. A od té doby se mnohým, stíhaným neštěstím, úzkostmi a nemocemi dostalo prostřednictvím nejslavnější Panny plné útěchy a stále se jí dostává.“
Franciscus Talbert: Vranovium seu Aula Virginis, hoc est Miracula. Viennae 1652.
DOKUMENT O POUTNÍM MÍSTĚ VRANOV U BRNA (premiéra 18.1. 2003), natočený Českou Televizí, kterým provází Josef Somr a Ladislav Lakomý, můžete shlédnout odkazem ZDE.
P. ANTONÍN WEINLICH – „Mariánské poutní místo Vranov“, 1892.
Doba poutí vranovských
Ode starodávna navykl sobě zbožný lid navštěvovati Rodičku Boží na posvátném Vranově, a tož buď zjara po pracích polních, buď na podzim,když požehnanou úrodu Boží již sklidil.
Kromě těchto dob výročních dávaly i rozličné slavnosti Mariánské příležitosť, aby lid lásku, důvěru, úctu svou spolu i díky osvědčoval Matce Boží, anebo aby zde vyhledával ochrany a pomoci na přímluvu její u Boha; ve zvláštních pak záležitostech přicházívali a přicházejí lidé po celý rok, jak v létě, tak v zimě. Takto se stalo, že pouti na Vranov jmenují se obyčejně: pouti menší na jaře, a pouti větší na podzim. Na jaře putují sem skoro výhradně ze Slovenska moravského a uherského, na podzim pak skoro z celé Moravy, z Rakous, z Čech a ze Slezska, jak Slované, tak Němci i Maďaři. Jakých to jazyků, jakých to nářečí! Jakých to krojů, jak různých zpěvův a obyčejů! Některá procesí přichází buď s křížem, buď s korouhví, buď s obrazem nebo sochou Panny Marie, již okrášlenou sličné družičky na ozdobných nosidlech nesou; hudebníci často též zpěvy doprovázejí a řídí. Jedny průvody jsou malé, druhé však četny, 200, 500 i 1000 poutníků; někteří poutníci dávají přijíti si naproti a uvésti se slavně knězem, podobně při odchodu jím se doprovázeti.
Na menší pouť jarní přicházívá 20 až 40 procesí, na velikou pouť pak 300 průvodů a tož dle obyčeje starého v následující dny:
V sobotu před 4. nedělí velikonoční:z Tvrdonic, Lanžhota a od Trnavy v Uhrách, jdou pak dále do Vambeřic.
V sobotu před 5. nedělí velikonoční: z Nitry a celého okolí, až od Pešti a Prešpurku.
V neděli 5. po velikonoci: z Bilovic, Břeclavy, Brumovic, Petrové Vsi a Bořetic.
V pondělí po 5. neděli velikonoční, aneb ve křížové dny: z Huku a Uherského Brodu, z Horněmče, Dolněmče, z Nivnice, Kuželova, Lipové, Boršic
V úterý po 5. neděli velikonoční: ze Skalice uherské, jdou pak do Křtin
Ve středu: z Chropova, Nové Vsi u Břeclavy, z Mikulčic, Holiče, Chropova
Ve čtvrtek, na slavnosť Nanebevstoupení Páně: z Brumovic, Halenkovic, Žarošic, Nosislavy, Želetic, Křepic a Němčic.
V pátek po Nanebevstoupení Páně: z Napajedel, Ostroha, Frelišdorfu (Chorváti), Velkých Lovčic, Ždánic, Věteřova, Stražovic, Osovské, Hodonína, Kyjova, Bukovan.
V sobotu před 6. nedělí velikonoční: z Mušova, Hrušovan nebo Grussbachu.
V sobotu před slavností svatodušní: z Jedlí, Dolní Loučky, Doubravníka, Nedvědic, Křížanova, Štarovic, Chudčic, Zábřehu, Lažan.
Na slavnosť seslání Ducha sv.: ze Žďárce, Radostína, Předklášteří u Tišnova, Tišnova, Sebranic, Lažánek Vápenných, Poličky, Litomyšle, Bystrého, Cokytle a Oujezda v Čechách.
V pondělí po sv. Duchu: z Býksadu v Uhrách.
Ve středu po sv. Duchu: ze Žamberku a okolí.
Dne 2. července: z Landškrounu a okolí.
V létě chodívali na Vranov ku slavnosti Navštívení Panny Marie poutníci z Kuříma, Řečkovic a Kostelce;
jakož i ve svatvečer před slavností svatých Apoštolu Petra a Pavla poutníci z Litomyšle;
ve svatvečer před slavností Nanebevzetí Panny Marie: poutníci z Valtic či Valčic z Rakous.
Na podzim, na velikou pouť vranovskou, jež trvá po celý měsíc září až do slavnosti Růžence v 1. neděli říjnovou, – dříve jenom od svatvečera Narození Panny Marie až do Zjevení sv.Michaela Archanděla, – přicházívá poutníků bez počtu ze všech stran, jmenovitě pak průvody poutnické z míst, jež tuto uvádíme:
Dne 30.srpna: Ořešín.
Dne 4.září: Trnava.
Dne 5.září: Poisdorf (Němci z Rakous).
Dne 6.září: Kralice, Pyšelo, Budišov, Náměšť, Dunajovice (Tannowitz, Němci) Rudikov, Tasov, Bratelsbrunn (Němci), Pouzdřany (Pausram, Němci), Březník, Úřinovice, Budkovice, Oslavany, Německý Brodek, Skřípov, Krumlov, Říčany, Vostice, Moravské Prusy, Jihlava, Žďár město i klášter, Čikov, Trachtín (Němci), Bochovice, Topolany, Pustoměř, Kytkovice, Kounice, Senohrady, Rosochy, Veliké Meziříčí, Odrovice, Olbramovice (Wolframitz, Němci), Mohelná, Křenoví, Jíhoví, Kundratice, Bohdalov, Křížanov, Klokočov, Krásensko, Lukovany.
Dne 7. září: Popovice, Kamenice, Zbejšov, Bystrý, Prštice, Nosislava, Radhostice, Rychrářov, Ořechov, Silůvky, Kobeřice, Račice, Něm. Kynice, Nadějovice, Pavlovice, Tečice, Žebětín, Pojdom, Měřín, Černovice u Pernštýna,, Velké Oslavice, Raclavice, Tučapy, Bohunice, Židlochovice, Nebovice, Němčany, Šlapanice, Moutnice, Bystřice, Dešná, Knihnice, Slavkov, Mor. Bránice, Rakšice, Borkovany, Krnářov, Silovice, Tikovice, Ořechov, Šumberk, Kundratice, Radostice, Bohdálovice, Drnovice, Rosice, Bratřice, Nebovidy, Moštice, Střelice, Kobeřice, Letovice, Moršůvky, Hájky, Holubice, Kunkovice, Otnice, Malé Lovčice, Sokolnice, Lažany, Oslavice, Mohelná, Studnice, Křížanovice.
Dne 8. září na Slavnosť Narození Panny Marie: Kuřím, Lavičky u Vel. Meziříčí, Olší, Pavlov, Jesenice, Olešnice, Jenešov, Byteš, Odrovice, Zakřany, Radostín, Guttenfeld (Chorváti), Syrůvky, Veselí, Radostice, Vídeň, Martinice, Pohořelice, Rájec, Bradleny, Malešovice.
Dne 13.září: Novosedly (Neusiedl, Němci), Popice (Němci), Pravlov (Němci), Medlov (Němci), Ivančice, Skřípov, Nová ves u Nového Města, Strážek, Žďár u Sloupu, Ruprechtov, Kunštát, Štěpánov, Ruda.
Dne 14.září: Zvole, Veverská Bytiška, Bukoví, Troubsko, Ostrovačice, Bohunice, Lažánky Vápenné, Bosonohy, Lomnice, Mělčany, Žďárná, Uhřice, Zhoř a Rašov, Rožná, Sloup, Brůnov, Protivanov, Sokolnice, Zlatkov, Štěpánov, Sulíkov, Moravany, Kohoutovice, Dolní Kounice, Nové Město, Tečice, Mělčany, Obrůvka, Bochtice.
Dne 15.září, neděle a slavnosť Nejsv. Jména Panny Marie: Ostrov, Mysliovice, Bořitov, Řečkovice, Kartouzy, Blansko, Oujezd, Babice, Žilošice, Bobrová, Loučky, Brno od Minoritů, od sv.Michala nebo Dominikánů a od sv.Tomáše, Předklášteří, Tišnov, Diváky, Milovičky.
Dne 18.září: Přibyslavice, Střížov.
Dne 19.září: Bystrc, Žebětín, Kohoutovice, Mikulovice, Svatoslava.
Dne 20.září: Mikulov (Němci), Polava (Němci), Hlíny, Heřmanov (Hermanschlag), Vlkoví, Lhota Rápotina, Křoví, Jestřebí, Branšov, Maršov, Bobrová,, Ostrov, Rozdrojovice, Počátky z Čech.
Dne 21.září: Jamy, Svratka, Domášov, Zbraslav, Ostrovačice, Sebranice, Evanovice, Troubsko, Střítež, Ričany, Boskovice, Olší, Braniškov, Březky, Ochoz, Luková, Doubravník, Komárov, (Němci), Nedvědice, Dlouhá Lhota, Lysice, Svatoslava, Střelice, Březí, Obyčtov, Moravské Kynice, Deblín, Selov, Podeždárec, Černá Hora, Tuřany, Vilimovice, Dalešice.
Dne 25. září na slavnosť Sedmibolestné Panny Marie: Třebíč, Valč, Lískovec, Neslovice, Vomice.
Dne 28.září: Deblín, Loučky, Vostopovice, Bosonohy, Rajhrad, Střelice, Bedřichov, Přízřenice, Modřice (Němci), Bořitov, Syrovice, Hodonín.
Dne 29.září: Lipůvka, Soběšice, Čebín, Drásov, Komín, Hodonice (Hödnitz, Němci).
Na slavnosť Růžencové Panny Marie: Mouřinov, Husovice, Ořešín.
I z mnohých jiných osad přicházejí občas zbožní poutníci.
Konečně budiž ještě několik slov zmíněno o šestsetpadesátiletém jubileu Rodičky Boží Svatovranovské, jež se slavila v září roku 1890. Můžeme směle říci, že šedesát a sedmdesát tisíc ctitelů Mariánských zavítalo toho času na posvátný Vranov, aby oslavili jubileum tamější Matky Boží. Lesku neobyčejného a slávy dodávala jubilejní pouti přítomnosť nejdůstojnějšího pana biskupa brněnského, Františka Salesia, jenž ve slavný den Narození Panny Marie sloužil za četné assistence pontifikální mši svatou, a po ní apoštolské požehnání spojené s plnomocnými odpustky udělil. O slavnosti Jména Panny Marie sloužil taktéž pontifikální mši svatou nejdůst. pan prelát královské kapituly brněnské, Msgr. dr. Fr. Zeibert; v neděli, 21.září, sloužil slavnou mši sv. vysocedůst. pan kanovník (nyní prelát) Msgr. Jan Raus; na Bolestnou Pannu Marii vysocedůst. Pan kanovník Jan Vojtěch. Slavností Růžencové Panny Marie jubileum se ukončilo; téhož dne sloužil pontifikální mši svatou nejdůst. p. prelát starobrněnského kláštera augustiniánského Anselm Rambousek.
Na konci poutí roku 1891, osmělila se drzá ruka spáchati na milostné sošce Panny Marie hroznou svatokrádež; ukradenať jí zlatá koruna a mnohé jiné skvosty, jakož i převzácné relikviáře s oltáře. Všeliké pátrání po rouhavém svatokrádci bylo marno. Avšak zbožní ctitelé Rodičky Boží Svatovranovské ve farnosti tamější a v Brně sebrali v krátkém čase dosti peněz, za něž pořízena nová koruna, jež bude opět zdobiti hlavu nebes Královny, jež na Vranově divy tvoří a milosti rozdává všem, kdož se k ní důvěrně utíkají. Ó, svatá Panno Maria, oroduj za nás!
L. J. Ch. et B. V. M.